Nová tvář v Trumpově administrativě vyvolává vzpomínky: Černá středa pro libru

Scott Bessent, nový ministr financí USA a bývalý člen Sorosova týmu

Nominace Scotta Bessenta na post ministra financí Spojených států, oznámená budoucím prezidentem Donaldem Trumpem, vzbudila nejen zájem, ale i kontroverzi. Bessent, zkušený investor a zakladatel hedgeového fondu Key Square Capital Management, má za sebou bohatou kariéru, během níž spolupracoval s některými z nejvýznamnějších osobností finančního světa – včetně George Sorose. Právě Soros a jeho tým, jehož byl Bessent součástí, se proslavili během tzv. Černé středy v roce 1992, kdy koordinovaným útokem na britskou libru způsobili ekonomický otřes, jenž vyústil v odchod Velké Británie z Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM).

Černá středa označuje událost z 16. září 1992, kdy byla Velká Británie donucena vystoupit z Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM). Na této události se významně podílel George Soros a jeho tým z fondu Quantum Fund, kteří na oslabení britské libry spekulovali a dosáhli obrovských zisků. Co se tehdy stalo?

Co to byl Evropský mechanismus směnných kurzů (ERM)

ERM byl systém zavedený v roce 1979 v rámci Evropského měnového systému (EMS) s cílem stabilizovat měnové kurzy mezi členskými státy Evropského společenství a připravit půdu pro budoucí zavedení jednotné měny – eura.

Členské státy se zavázaly udržovat kurz svých měn vůči "koši měn" (tzv. ECU – European Currency Unit) a vůči ostatním měnám v systému v rámci předem stanoveného fluktuačního pásma (±2,25 % nebo ±6 %). Pokud se kurz přiblížil hranicím pásma, centrální banky zasahovaly nákupem nebo prodejem měn na devizových trzích.

Cílem ERM bylo zabránit měnové nestabilitě a zlepšit ekonomickou koordinaci mezi státy. Dále pak vytvořit stabilní prostředí pro obchod a investice v Evropě a připravit měny na přechod k jednotné evropské měně. ERM byl předchůdcem současného mechanismu ERM II, který je určen k podpoře nových členských zemí EU při přípravě na vstup do eurozóny.

ERM zažil několik krizí způsobených spekulacemi na devizových trzích. Nejvýznamnější byla měnová krize v roce 1992–1993, kdy Britská libra a Italská lira opustily ERM kvůli neschopnosti udržet stanovené kurzy, což vedlo k rozsáhlým intervencím a ztrátám centrálních bank.

V roce 1999 byl ERM nahrazen eurem jako jednotnou měnou v eurozóně. ERM II nyní slouží jako přechodový mechanismus pro státy mimo eurozónu, které chtějí přijmout euro.

Problém Velké Británie

V roce 1992 se britská ekonomika potýkala s vysokou inflací a nezaměstnaností. Úrokové sazby byly vysoko, aby podpořily kurz libry, což však brzdilo hospodářský růst a poškozovalo firmy. Libra byla považována za nadhodnocenou vzhledem k výkonu britské ekonomiky.

Naopak Německo  zažívalo po sjednocení země silný ekonomický růst a udržovala vysoké úrokové sazby, aby zabránila inflaci. To však způsobilo tlak na měny ostatních zemí ERM, včetně libry.

Finanční spekulanti, včetně George Sorose, si uvědomili, že libra je nadhodnocená, a předpokládali, že Velká Británie nebude schopna dlouhodobě udržet její kurz bez devalvace.

Spekulativní útok

Soros a další spekulanti začali masivně shortovat libru, tedy půjčovali si libry, prodávali je na trhu a nakupovali pevnější měny, například německou marku. Cílem bylo vydělat na očekávaném poklesu hodnoty libry, případně na jejím vyřazení z ERM.

Bank of England (BoE) se snažila kurz libry bránit masivními nákupy za své devizové rezervy. Zároveň razantně zvyšovala úrokové sazby (z 10 % na 12 % a následně oznámila plán zvýšení na 15 %), aby přilákala investory k držení libry.

I přes tyto kroky trh dál prodával libry, což zvyšovalo tlak na její kurz. Soros a jeho tým svůj útok zesílili a spekulovali v miliardových částkách.

Kapitulace BoE

Bank of England nakonec nedokázala udržet kurz a její devizové rezervy se vyčerpaly. Ve středu 16. září 1992 britská vláda oznámila, že vystupuje z ERM a nechá libru volně obchodovat. Libra následně ztratila více než 15 % vůči německé marce a 25 % vůči americkému dolaru.

Cenový výjoj britské libry vůči americkému dolaru v období kolem Černé středy na měsíčních grafech

Důsledky

George Soros údajně na této spekulaci vydělal přes 1 miliardu dolarů. Stal se známým jako "muž, který zlomil Bank of England." Pro Velkou Británii byla událost politickým i ekonomickým fiaskem, především pro tehdejší vládu premiéra Johna Majora. Nicméně devalvace libry nakonec britské ekonomice pomohla – zlevnila exporty a snížila inflační tlak.

Černá středa ukázala, jak zranitelné jsou pevné měnové kurzy vůči spekulativním útokům. Tento incident vedl k reformám evropské měnové politiky a k důrazu na sladění ekonomických politik před zavedením společných měn.

George Soros a jeho tým využili slabin systému ERM a nesouladu mezi britskou ekonomikou a požadavky ERM. Tato událost se stala jedním z nejslavnějších momentů finanční historie a důkazem síly trhů vůči vládním opatřením. Uvidíme, jaké zkušenosti si do své nové role Scott Bessent z této události odnesl a budeme zvědavi, jak se jeho “jestřábí” pohled projeví v měnové politice USA pod vedením Donalda Trumpa.

Čím je Černá středa poučením pro obchodníky na Forexu

Popsaná historická událost přináší i pro současné drobné obchodníky na forexu několik poučení. Diverzifikujte své pozice, používejte ochranné nástroje, jako jsou stop-loss příkazy, abyste minimalizovali ztráty při nepředvídatelných pohybech trhu. Obchodujte pouze s kapitálem, který si můžete dovolit ztratit. Analyzujte a sledujte ekonomická data, oznámení centrálních bank a politické události, které mohou ovlivnit měny. Sledujte také sentiment trhu -  velcí hráči často nechávají stopy, například ve formě rostoucích objemů obchodů na jedné straně trhu. A také - vyhýbejte se neudržitelným trendům. Pokud nějaká měna čelí extrémnímu tlaku, je lepší si dát na chvíli od trhů pauzu. Jako malí obchodníci, na rozdíl od velkých hráčů, si to můžete dovolit. Historie se na forexových trzích ráda opakuje – poučme se z ní.

Martin